I know who killed me - 4.kapitola

24. listopadu 2010 v 18:51 | Elle
Art - I Know Who Killed Me
Někdo otevřel dveře do mého pokoje a něco zamumlal.
Asi sestra, pomyslela jsem si.
"Vypadni, chci ještě spát a do školy dneska nejdu!" zakřičela jsem.
Dotyčný se zarazil. Poznala jsem to podle toho, jak najednou přestal vydávat šustivé zvuky.
"Moc se omlouvám. Myslela jsem, že...když jsem ťukala nikdo se neozval." promluvila na mě osoba a vůbec to nebyla moje sestra.
Najednou jakoby do mě uhodilo a já vylítla do sedu a okamžite s očima dokořán, jsem se rozhlížela po místnosti, abych zjistila, kde to proboha jsem. Pak mi to došlo - jsem v hotelovém pokoji někde v Carsonu.

Žena v mém pokoji byla pokojská a nejspíš přišla uklidit můj pokoj.
"Moc se omlouvám. vůbec mi nedošlo, že nejsem doma, myslela jsme, že jste moje sestra." omluvila jsem se jí a omluvně se na ni usmála.
Ještě jednou se mi omluvila a vzala si věci a tryskem vystřelila z mého pokoje.
Vylezla jsem pomalu z postele a skoro jsem se plazila, jak jsem byla ještě rozespalá. Doplazila jsem se do koupelny, vyčistila jsem si zuby, učesala jsem se a vrátila se zpět do obývacího pokoje, který byl spojený s ložnicí. Byla to celkem velká místnost. Nalevo ode dveří byla veliká manželská postel s nebesy. Napravo ode dveří byla televize a u ní křeslo a sedačka a naproti dveřím ven z pokoje, byly dveře do koupelny, ze kterých jsem zrovna vycházela.
Hodila jsem na postel svůj kufr a vytáhla z něj takové ty ryfle, bokovky, co se dole u kotníku sužují. K ryflím jsem vytáhla tričko a přes něj jsem si přetáhla mikinu. Obula jsem si boty, vzala si klíče od pokoje a od auta a vyšla jsme z pokoje na chodbu.
Dole v hale jsem si dala s ostatními hosty snídani a vyšla jsem do krásného letního dne.

*****
Auto jsem zaparkovala na druhé straně ulice, než byl její dům, abych nevzbudila moc velkou pozornost.
Ulice vypadala poklidně, byla to normální předměstská ulice, plná rodinných domků. Její dům byl ukrytý mezi stromy a jediné, co bylo vidět, byly dveře do domu. Omítka vypadala velice staře a dům celkově nejevil známky života. Vypadal jako velmi dlouho opuštěný. Dům měl sklep, první patro, druhé patro a podkroví.
Asi si lámete hlavu, jak jsem mohla vědět, kde bydlí, když je město tak veliké. Mohla. Jednou se mi zdálo o nějakém rozhovoru, který vedla s teď už neznámým člověkem a už nevím, proč mu říkala adresu svého domu, ale já si ji zapamatovala.
Přeběhla jsem po dlážděné cestičce ke dveřím, z pod rohošky jsem vytáhla klíč a odemkla jsem si. Vešla jsem do chodby, byla to docela malá místnost. Naproti vchodovým dveřím byl u zdi stoleček s polouschlou kytkou a klíčema.
Amandu museli unést rovnou z domu, pochybuju, že by nechala doma klíče, když odcházela.
Na levé straně místnosti byl průchod do jídelny. Na pravé straně byly veliké dveře otevírající se odsunutím od sebe.
Popošla jsem ke dveřím a otevřela je. Za dveřmi byl obývací pokoj, ze kterého vedly schody do druhého patra.
Na levé straně ode dveří bylo velké okno, u kterého stál klavír. Vedle klavíru byl obrovský krb a před ním sedačka. Všechen nábytek byl tak nějak z jiné doby, zastaralý a hodně zaprášený už tu asi dlouho nikdo nebyl. Televize tu nebyla myslím, že ani v Amandiných vzpomínkách jsem ji neviděla.
Dům byl pořád stejný, jako v jejích vzpomínkách a bylo zvláštní to teď sledovat svýma očima. Bylo to jiné.
Vyšla jsem do patra po schodech. Naproti schodům byla zeď, podle které se zatáčelo do chodby se třemi dveřmi. Za prvními dveřmi byl kumbál s pračkou, koštětem s kýblem a různými uklízecími prostředky. Za druhými dveřmi byl pokoj pro hosty s koupelnou a za třetími dveřmi byla Amandina ložnice. Měla v ní postel, okno, ze kterého byl výhled na ulici, dveře, za kterými byla její vlastní koupelna a v rohu místnosti bylo točité schodiště, které vedlo do podkroví.
Šla jsem se podívat do nočního stolku vedle postele, když mi nědo zezadu přiložil k obličeji kapesník napuštěný nějakými chemikáliemi.
Pak už jsem byla mimo...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Luciy Luciy | Web | 24. listopadu 2010 v 21:13 | Reagovat

píni, to je napínavé :D
nechceš mi hned prozradit, kdo to je? :D :D
každopádně opět skvělá kapitola :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Vše na tomto blogu je výplod naší fantazie proto vás všechny upozorňujeme, že blog je chráněn autorským právem tzv. copyright. Nesmíte tu nic zkopírovat bez našeho svolení, a pokud svolíme, jen s odkazem na nás.

Link Us

"What fun two little liars under one roof. You're making it so easy. - A"