Listener - 5. kapitola

27. července 2010 v 13:07 | Elle
Art - Listener by Elle

"Co tady sakra děláš, mohla jsem tě zabít!" začnu se rozčilovat.
"Promiň, chtěl jsem jen vědět, kam to jdeš takhle vyzbrojená." Ušklíbne se.
"Ach jo, ty ničemu nerozumíš. A to si myslíš, jakej nejsi super démon co?"
"No, ale já jsem super démon." A zase ten jeho oblíbený úšklebek.
"Musíš se všemu hned vysmívat?" zeptám se ho.
"Ne, ale mohla bys mi prosím tě říct, co tu sakra děláš?" odpověděl. Zase ty jeho blbí otázky kdy už sakra něco bude chápat? Pomyslela jsem si.

"Čekám tu na démony, ale né na tebe jo?"
"Ty jsi asi cvok, když si myslíš, že je přemůžeš sama co?"
"Né, nejsem cvok, já to dělám takhle už od svých čtrnácti let každou noc."
"To jako vážně každou noc?" zeptal se mě nevěřícně.
"Ano."
Najednou zahlédnu se k nám přibližovat nějaké světlo.
"Už jdou tak ztichni" poručím Deanovi. I když nevypadá na to, že by měl v plánu poslechnout, nakonec stejně poslechne, jako hodný malý štěně. Štěně jménem Dean to je dobrý.
Co nejrychleji aby si mě ten démon, co se k nám pomalu přibližuje, nevšiml, se schovám za strom a vytáhnu si jeden z nožů na opasku.
Dean mezitím zvednul ze země můj mini samurajský meč a do druhé ruky si vzal nůž, kterým jsem ho málem nabodla, a poodešel někam dozadu. Trochu to vypadalo, jako když chce utéct, ale pak jsem tam zahlédla další světlo.
Můj démon se zatím skoro, přiblížil ke mně. Už byl u mě a já se natočila a vší silou jsem mu ten nůž zabodla do srdce a on se vypařil. Z druhé strany se připlížil druhý a já udělala to samé jako tomu před chvílí. Naštěstí se už pak žádný neukázal a já si mohla oddychnout a jen počkat, kdy se vrátí Dean.
Vrátil se po deseti minutách a hned se mě zeptal, "Kolik si jich tu měla?"
"Dva." Odpověděla jsem.
"To si děláš srandu. Tam vzadu jich bylo nejmíň deset. Čekáš dlouho?"zeptá se naschvál.
"Ani né." Bylo mi jasný, že by mi hned vyčetl, že jsem mu nepřišla na pomoc, ale proč bych chodila pomáhat démonovi. Když chce pomáhat on mě, prosím, ale já jemu nikdy.
"To jsi s nimi měla tolik práce?"
"Ne moc ne. Ale drželi se života zuby nehty."
"Aha…Nechceš mi říct, jak to všechno bylo, jak je možný, že slyšíš anděly?" zeptal se nakonec.
"Ne myslím, že nechci, ale je na tobě vidět, že asi nemám jinou možnost než ti to říct co?"
"Jo, jinou možnost nemáš." Tak jsem mu řekla celý příběh, jak táta umřel, co všechno mě naučil. Prostě všechno.
"Takže říkáš, že nevíš, jak to tvůj táta věděl."
"Ne nevím, prostě všechno věděl."
"Tvůj táta mohl být kdokoli. Možná bys měla, zkusit vypátrat kdo."
"No, ale kde to mám jako zjistit. Můj táta je už několik let mrtvej."
"Zkusím se poptat. Mimochodem jak se jmenoval?"
"Tom Mitchel."
"Takže ty jsi tím pádem Ricci Mitchelová."
"Ne, Ricci mi jen říkaj v tom vašem hnusným světě. Normálně se jmenuju Nina Mitchelová."
"Zajímavé. Neměla bys jít už radši domů. Začíná se rozedníva, teď už tě žádný nebude stopovat, neboj."
"Já se nebojím, nikdy se nebojím." Řeknu to tak přesvědčivě, že není možný, aby mi prostě nevěřil.
"Dobře tak jdi, já jdu zatím něco zjistit." A než zmizel, nádherně se na mě usmál a popřál mi, "Dobrou noc aspoň na tu jedu hodinu, Ricci." A zmizel.

*****
Když jsem se po hodině spánku probudila do školy. Byl jsem krásně vyspalá. Asi si říkáte, že je to zvláštní, ale není. Pro mě je to normální.
Jdu si vyčistit zuby, učešu si vlasy, mám je dlouhý skoro do půl zad a jdu se oblíknout.
Dnes si na sebe vezmu pro změnu kraťasy. Jsou riflový a hodně odrbaný a taky hodně krátký. Tričko si vezmu to, co jsem měla včera večer s Deanem. A přes něj si navlíknu mikinu s nápisem 'I'm best killer!' a přes hlavu si přehodím svou školní tašku.
Ve škole to vypadá úplně normálně, jako skoro každý den. Hned u skříňky mě pozdraví Chris a pak se na biologii sejdu s Angie. Bavíme se normálně jako vždy.
Po biologii, matice a anglině máme každá jinou hodinu ona němčinu a já francouzštinu.
Přijdu do třídy, kde zjistím, že všichni už zabrali všechny lavice a já se nemám kam sednout. Teda vlastně jo mám k Deanovi. Takže bohužel musím zasednout na místo hned vedle něj.
"Čau Nino." Pozdraví mě a já hned odpovím
"Ahoj Deane." A ta hodina francouzštiny může začít. Teprve uběhlo pět minut a mě už se to zdá jako věčnost.
"Bohužel jsem o tom nic nezjistil a nikdo neví, proč tě andělé chtějí zabít." Konečně promluvil a to tak tiše že ho nemohla slyšet ani Diana před námi
"Je možný, že mě zabít nechtějí."
"Jak jsi na to přišla?" zeptal se mě.
"Já nevím přece jenom jsou to andělé a ti mají být hodní, kdyby chtěli zabít mě, nebylo by to zlé?"
"No to ano, ale je taky možný, že jsi něco provedla. Provedla jsi něco, co by bylo zlé?"
"Já nevím. Počítá se zabíjení démonů?"
"No, to asi ne."
"Tak vážně nevím."
"No to neva však na to přijdeme. Už říkali, kdy chtějí přijít?" zeptal se a já se stopou strachu v hlase odpověděla.
"Ne dnes ještě nic neříkali. Je tam až podezřelí ticho. Oni ale určitě brzo promluví." Řekla jsem a najednou zazvonilo na konec hodiny.
Zbytek dne se nic moc nedělo prostě jako obvykle.
Po vyučování jsem měla namířeno rovnou domů. Když mě Dean dohonil.
Šel semnou až do parku kde mě zastavil a řekl jen: "Potřeboval bych si něco ověřit." A já na něj koukala jako na blázna. Najednou se z ničeho nic ke mně přiblížil. Já neuhnula. Pořád se přibližoval a přitom se mi díval do očí, měl v těch svých úplný zelený plameny ohně, jak mu zářily. Přiblížil se tak, až jsme se skoro dotýkali těly. A z ničeho nic se naklonil a políbil mě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Luciy Luciy | Web | 27. července 2010 v 13:21 | Reagovat

super, skvělej díl, ten konec je hustý, další kapču..rychle, rychle..... :)

2 MiSSi (: MiSSi (: | Web | 27. července 2010 v 14:27 | Reagovat

Jéé , ďakujem ..

PS: hustý diel !

PSS: mne sa i tak viac páči I know what you think !

3 MiSSi (: MiSSi (: | Web | 27. července 2010 v 14:54 | Reagovat

Prepáč :( ja .. no neurážaj sa :) mne sa proste viac páči IKWYT! (ten výkričnik je v názve) :) ale není to zlé . Rada čítam vaše poviedky :)

4 MiSSi (: MiSSi (: | Web | 28. července 2010 v 8:59 | Reagovat

Ale i toto je poriadna bomba :)

5 Lenulenkas Lenulenkas | Web | 28. července 2010 v 17:03 | Reagovat

Super ctení =)

6 Kathrine - tvoje SB:) Kathrine - tvoje SB:) | Web | 29. července 2010 v 0:55 | Reagovat

Pěkný čtení))

7 F F | Web | 30. července 2010 v 16:13 | Reagovat

ahoj tak jsem doma a nebyla jsem tu až do tě´d protože jsme si pobyt prodlouila o dva dny.. no snad to nevadí.. tak s emejte hezky ahoj

8 Fatí Fatí | Web | 15. srpna 2010 v 23:37 | Reagovat

ahoj.. ja ne že bych nebyla ráda že mám vás jako sb.. se je hrozně hezký že píšete takhle řpíbehy, ale napadlo mě že bude asi lepší když nebudeme spřátelený.. mě se vaše příbehy moc líbí, ale asi bude lepší když se odpřátelíme.. jestli ale nechete.. tak ne.. je to jen návrh, ale moc nevím co vám sem psát..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Vše na tomto blogu je výplod naší fantazie proto vás všechny upozorňujeme, že blog je chráněn autorským právem tzv. copyright. Nesmíte tu nic zkopírovat bez našeho svolení, a pokud svolíme, jen s odkazem na nás.

Link Us

"What fun two little liars under one roof. You're making it so easy. - A"